Preview Dakar 2020: Hon na Kamaz pokračuje

Rubrika: Dakar 2020, Kamiony  
/ Aktualizováno:

Je to už fráze, fádní vyhlídky, jako ostatně každý rok. Tovární tým Kamazu opět vstupuje do dakarské soutěže v úloze hlavního favorita, kterou obvykle také naplní. Otázkou většinou bývá, kdo se dokáže vmáčknout na pódium či zda vůbec. Navíc někteří z hlavních konkurentů tentokrát chybějí. Je tu však nová trať, nová lokace a nová pravidla při práci s itinerářem.

Eduard Nikolajev, Dakar 2020
Eduard Nikolajev/Jevgenij Jakovlev/Vladimir Rybakov, Kamaz 43509, Kamaz-Master. Shakedown před Dakarem 2020. © Kamaz

Ne, nechci implikovat situaci, že se tak stane. Kamaz nevstupuje na Dakar s novými kamiony a novými motory – to nastalo loni, kdy po částečně protrápené Silk Way Rally 2018 vcelku jasně dominoval, byť jeden z agregátů tehdy ještě zatížení dakarské soutěže nevydržel (prasklý blok motoru). Rusové však celý rok trénovali a pracovali na už úspěšném a vyzkoušeném, cizelovali vítězné řešení. Ze své jezdecké sestavy si mohli dovolit vystavit černého Petra Ajratu Mardějevovi (vítězi Dakaru 2015 a mnohonásobnému dakarskému medailistovi). Každý z kvarteta Eduard Nikolajev, Andrej Karginov, Dmitrij Sotnikov, Anton Šibalov je schopen jet na vítězství, bude-li se závod pro něj příznivě vyvíjet a budou-li ostatní určeni k jeho podpoře. Ostatně, každý z nich už vyhrál nějaký velký závod na některém ze tří kontinentů.

Dakar 2020 bude dlouhý a těžký, navigačně náročný, obtížnost bude gradovat ve druhé polovině, kdy by se měly projevit přednosti každého v maratónském stylu závodění. Ale přiznejme si, že i na tuto situaci jsou Rusové připraveni ze všech nejlépe. Mnoho nového toho tedy u Rusů neuvidíme, což spíše značí, že všechno mají vyzkoušené lépe než ostatní.

Vůz Kamaz 43509 je poháněn šestiválcem Dongfeng-Cummins, připravovaným in-house. Převodovka na všech vozech je už plně automatická ZF, disky jsou o průměru 22,5 palce, brzdy bubnové, pneumatiky Goodyear (na rozdíl od v minulosti používaných Continentalů). Přesto každý Dakar přináší i neobvyklé příběhy, které občas popírají rčení o tom, že štěstí přeje těm nejlépe připraveným.

Nové rozložení sil mezi pronásledovateli

Dlouholetý úhlavní rival Rusů, Petronas Team De Rooy Iveco sice přijíždí na první pohled podobně silný jako každý rok, na ten druhý už ale vidíme něco jiného. Gerard de Rooy nemá k dispozici nově stavěnou evoluci speciálu s nezávislým zavěšením kol, k tomu se přidala bolavá záda a vyhlídka na operaci plotének. Tým tak bude dirigovat pouze v bivacích z pozice principála. Kvůli ekonomické situaci v Argentině nemůže jet další rychlík Federico Villagra. Pravdou je, že všichni čtyři jezdci týmu jedou v pozicích rychlých nájemců, tedy především na sebe a až dlouho poté v úloze rychlého supportu pro některého z kolegů, bude-li to situace vyžadovat.

Vic Versteijnen, Dakar 2020
Vic Versteijnen/Andreas van der Sandre/Teun van Dal, Iveco Powerstar, Petronas Team De Rooy Iveco. Shakedown před Dakarem 2020. © ASO/DPPI

Největší šance se obecně dávají mladému Janusi van Kasterenovi, jenž může být černým koněm soutěže. Dosud startoval za volantem Renaultu od MKR a byť ani jednou cíl neviděl, rychlost prokázal a se závodním kamionem zacházet umí. Sekundovat by mu měl Vick Versteijnen. Na téhle úrovni ovšem pojede poprvé.

Albert Llovera startuje s vynikajícím Ivecem jen díky štědré podpoře koncernu Fiat – právě on je tahounem Lloverovy účasti. Pojede si ovšem svůj vlastní závod. Instinkt rychlého rallyového jezdce jistě uplatní v rychlejších a tvrdších pasážích, naopak dunové etapy při ručním ovládání vozidla pro něj budou velice, velice náročné.

Protože si de Rooy uvědomoval, že vézt arabskou pouští smečku nájemců bez rychlé asistence zavání průšvihem, pronajal zcela nově postavený trambusový Trakker Michielu Becxovi. Ten má ovšem za sebou jednu účast za volantem osobního vozu (a v ní tři a půl etapy), s kamionem jede poprvé. Přitom právě v úloze rychlé zálohy bývají zpravidla koncentrovány zkušené síly. Jak ale známe de Rooye, zaplatil si instanci poslední záchrany u některého z ryze asistenčních týmů. Technika je známá a prověřená: továrně připravený motor Iveco Cursor s common railem, automatická převodovka Allison série 4500, tuhé nápravy Sisu, tlumiče Reiger, kotoučové brzdy, disky 22,5 palce.

MAZ-Sportauto, Dakar 2020
MAZ-Sportauto. Přejímky před Rally Dakar 2020. © MAZ-Sportauto

Má-li tedy Kamaz mít některého skutečně urputného štváče jen těsně za zády, chce jím rozhodně být Sergej Vjazovič, závodící šéf továrního týmu MAZ-Sportauto. Nový kapotový speciál MAZ 6440RR se pro Dakar homologovat podařilo a hlavně je vůz dostatečně kvalitně vyzkoušen (Morocco Desert Challenge vyhrál, Silk Way Rally vedl až do havárie a Kamazy za sebou vodil). I Vjazovič má ve svém voze automatickou převodovku a spoléhá se na pomoc rychlých kolegů Višněvského a Vasiljevského, jimž sice chybí vyrovnanost pilotů Kamazu, ale zkušeností mají dost. Ještě nikdy nebyl Vjazovič Kamazům výkonnostně tak blízko. Jejich souboj bude jistě pikantní, i když lépe by se na něj koukalo, kdyby byl jeho přímým aktérem i někdo z našich jezdců.

Čechů ubylo. A přezbrojili

Nový kamion, plně vyzkoušený a otestovaný, stálý výkonnostní růst, systematická celoroční příprava za volantem i mimo něj, průběžné závodní zkušenosti, na tom všem může stavět Martin Macík, i když se na rozdíl od soupeřů musí v závodě obejít bez rychlé podpory. Bude vzrušující sledovat, kam jej stálý výkonnostní progres dovede letos a na jakých pozicích se bude pohybovat. Tovární tým kolem sebe sice nemá, sedlčanská sestava je však soudržná, zkušená a kvalitně organizovaná. Nic se v přípravě neopomnělo a Macíkovy akcie oprávněně stouply až kamsi do sfér, ve kterých se pohybují ty Vjazovičovy.

Aleš Loprais je dalším z žolíků do kamionové míchanice. Při posledním ročníku dojížděl většinu etap se ztrátou, zato relativně vyrovnaně, což ho dovedlo až k velmi slušnému pátému místu, byť protagonistou boje o čelo závodu, kam ho oprávněné ambice vedou, se nestal. Nový kamion Praga V4S má základ ve všem dobrém, co Lopraisovi už na Dakaru fungovalo a co ovládá. Přidává k tomu pořádnou porci zkušeností, kvalitního navigátora, automatické transmise Allison i vyvážené jízdní vlastnosti vozu. Otazníkem jsou výkonnostní parametry motoru, o němž Loprais sám říká, že mu na absolutní výkonovou špičku (tu představují patrně agregáty Maria Kresse) 300 koní schází. A také celková spolehlivost a připravenost vozu, jehož testovací kilometry neměly takovou délku, jakou by si jezdec přál. Stejně tak vůz neprošel dosud žádnou závodní konfrontací.

Aleš Loprais, Dakar 2020
Aleš Loprais/Khalid Alkendi/Petr Pokora, Praga V4S DKR, Instaforex Loprais Team. Rally Dakar 2020. © ASO/DPPI

Roudnická Buggyra letos po odchodu Martina Kolomého nesrší stejnými ambicemi jako v minulých letech. Přesto rozumně jedoucího Martina Šoltyse nepodceňujme. Není a nebude to jezdec pro vyhrávání etap, ale v maratónské soutěži se třikrát vyplácí schopnost dosahovat stálého tempa bez výkyvů. První desítka, kterou si i Šoltys vytkl jako metu, je jistě v silách jeho i týmu.

Zaostřeno na „české“ Renaulty

Silný tým je seskupen okolo židovického Maria Kresse. Martin van den Brink pojímá Dakar 2020 se synem Mitchelem po svém boku jako reparát za loňský zpackaný ročník. Technika je prověřená, byť musel Sherpa projít opravou po loňské havárii. Rychlost van den Brink určitě má, k tomu však až příliš často přidává rudo před očima a poměrně brutální zacházení s vozem. Bude to v ročníku, který hlásá návrat k maratónské tradici, stačit?

Další Renault si pronajímá Richard de Groot se svým „hasičským“ Firemen Dakar Teamem. I on se dostal k výrazně lepší technice, než měl dosud k dispozici (podobně jako Versteijnen u de Rooye), ovšem přímým aktérem nějaké větší dakarské bitvy nikdy nebyl, a z této skutečnosti odvíjejme jeho šance.

Gert Huzink, Dakar 2020
Gert Huzink/Rob Buursen/Martin Roesink, Renault C460, Riwald Dakar Team. Shakedown před Dakarem 2020. © ASO/DPPI

Oprávněná pozornost se ovšem upíná ke Gertu Huzinkovi a Kressově experimentálnímu hybridnímu kamionu Renault C460, jehož vznětový přeplňovaný agregát je posílen rekuperačním elektromotorem. Kamion, který nepobral mnoho krásy, se zatím ukazuje ve velice slibném světle. Ostatně, 1600 newtonmetrů dodatečného točivého momentu dělá divy. Vůz má navíc velmi nízké těžiště a skvělé jízdní vlastnosti. Zato Huzink dosud nikdy do jezdecké špičky nepatřil – kam se posune letos? A hlavně: jak životaschopnou se tahle neobvyklá koncepce ukáže? Huzink má v rámci Riwald Dakar Teamu kvalitního pomocníka – navrátilce a zkušeného dakaráka Pascala de Baara, jenž startuje s klasickým trambusovým Renaultem K520. K tomu bude instancí poslední záchrany opatrně jedoucí Ed Wigman s „vysokým“ Manem po Staceym a týmu Veka.

Kdo další?

Když jde o maratónský Dakar s dlouhými etapami a pouští, nezapomínejme na tým Hino Sugawara. Jeho konstanta, Jošimasa Sugawara, pověsil v 78 letech tým a Dakar opustil. Syn Teruhito je specialistou na členité a těžké etapy, ačkoliv před rokem v Peru zakopal své Hino takovým způsobem, že jej z písků museli tahat diváci jako v pohádce o veliké řepě. Příslibem je i nový kapotový speciál Hino série 600, za jehož volantem si dakarskou premiéru odbude Ikuo Hanawa. Pro něj to ovšem bude učební ročník.

Dál už v řadě stojí zástup soukromníků a nájemců. Je potěšitelné, že na Dakaru znovu uvidíme kapotové Tatry z ostravského týmu Tomáše Vrátného, byť bychom za volantem jedné z nich rádi spatřili českého jezdce. Jenže kapotový Ford na podvozku Tatra stále ještě není dokončen a premiéru si patrně odbude až příští rok. Od Roberta Szustkowského ani Patrice Garrousta asi zázraky čekat nemůžeme, ale dokončený Dakar by pro ně byl výraznou vzpruhou.

Patrice Garrouste, Dakar 2020
Patrice Garrouste/Petr Vojkovský/Szymon Gospodarcyk, Tatra Jamal, Fesh Fesh Team. Shakedown před Dakarem 2020. © ASO/DPPI

V poslední etapě Morocco Desert Challenge do sebe neuvěřitelně práskli Gerrit Zuurmord (MAN, ex-Veka, Hans Stacey) a William de Groot (DAF). Je skvělé, že oba piloty máme s opravenými vozy zpět. MAN po Staceym má skvělé parametry, de Groot svůj DAF ještě vylepšil o automatickou převodovku Allison. Druhdy početnou holandskou enklávu doplňuje ještě Jan van de Laar. Z těch ostatních se někteří objeví na Africa Eco Race a prakticky všichni až na své domácí soutěži, Morocco Desert Challenge 2020.

Zbývají závodní (spíše než závodící) asistence, letos poměrně početná skupina harcovníků se sice starší, ale prověřenou technikou a velkými porcemi zkušeností. To vše s jediným cílem: udržet v závodě uvíznutou nebo porouchanou techniku smluvních týmů a dostat ji do bivaku, kde se jí už ujmou mechanici. Umějí to skvěle a jmenují se Jordi Juvanteny, Mathias Behringer, Rafael Tibau, Richard Gonzalez, Jordi Ginesta… a také Robert Randýsek. Ten tak kromě Miroslava Zapletala pojede asistenci i bohatému týmu PH Sport, jenž nasazuje do soutěže extovární Peugeoty.

Sice bez de Rooye a Villagry, zato s posílenými českými kartami, byť zástup krajanů v kategorii kamionů je tentokrát až nečekaně krátký. Ale přesto bude na co koukat. Konfrontaci toho, jaké vysvědčení si po celoroční práci jednotliví účastníci zaslouží a odnáší, připraví totiž jedině Dakar.

Novinka

Mohlo by vás zajímat

Audi RS Q e-tron, testování Maroko 2021

Audi po testech v Maroku: Čeká nás spousta práce

Elektromotory poháněné Audi RS Q e-tron absolvovalo první testy v pouštních podmínkách. Tovární tým Audi strávil necelé dva týdny v Maroku.

Více...
Yazeed Al-Rajhi, Italian Baja 2021

Italian Baja: Al-Rajhi do čela světového poháru

Yazeed Al-Rajhi vyhrál Italskou baju 2021 a před závěrečným podnikem sezony se ujal vedení ve Světovém poháru FIA v cross-country bajách.

Více...
Gert Huzink, testy 2021

Druhá baterie zvýší výkon a sníží emise

MKR Technology má za sebou další intenzivní testování dakarských kamionů. Konstruktéři strávili několik dnů na písečném povrchu v Polsku.

Více...

Napište komentář:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Mobile Sliding Menu