Zatímco pátek třináctého Martina Prokopa a Viktora Chytku nerozhodil, ve třinácté etapě Rally Dakar 2023, která se jela o den později, se posádka Fordu v barvách Orlen Benzina Teamu nepříjemně zapotila. A v cíli oběma borcům ukápla i slza.
Předposlední etapa (673 km) zavedla účastníky Rally Dakar 2023 ze Šajbá do Hofufu. Přestože rychlostní zkouška opět patřila k těm nejkratším (153 km), dala závodníkům pořádně zabrat. Její trať totiž vedla z osmdesáti procent v dunách, které byly často velmi vysoké a s ostrými hranami, za nimiž následovaly prudké sjezdy.
Martina Prokopa s Viktorem Chytkou v těchto podmínkách navíc brzdil zásadní technický hendikep.
„Po třech kilometrech nám ‚loupnul‘ přední diferák. Myslel jsem si, že pro nás závod skončil, protože celá etapa byla v hrozně pomalých dunách. Ale rozhodl jsem se pokračovat, kam to půjde. Byl jsem rozhodnutý, že tam auto klidně nechám, ale pojedu, kam až to dojede. Byla v nás úplně malá dušička,“ popisuje nepříjemnou situaci Martin Prokop. „Jeli jsme dvacet třicet kilometrů v hodině, občas čtyřicet, ale pořád hrozně pomaličku. Prostě jsme to chtěli jenom projet. Ozývaly se strašné rány, ale štěstí bylo, že se startovalo brzy ráno, takže duny byly tvrdé, a že jsme byli sedmí v pořadí, takže písek ještě nebyl rozhrabaný. Díky tomu jsme všechno projeli a i tou pomalou rychlostí dojeli do cíle. Dojezd do cíle byl pro nás emotivní, ukápla slza na obou sedačkách. Konec v závodě pro nás byl strašně blízko, ale naštěstí se to nestalo.“
Rychlostní zkouška navíc končila u silnice, kterou dnes k přesunu do Hufufu využila doprovodná vozidla všech týmů, a tak bylo možné diferenciál vyměnit. Následující více než pětisetkilometrový přejezd do dalšího bivaku absolvovali Prokop s Chytkou již s opraveným vozem.
Přestože v etapě byli klasifikováni s téměř třičtvrtěhodinovou ztrátou až jako 72., v průběžném pořadí automobilů udrželi šestou příčku. Ještě hůře totiž dopadl Brian Baragwanath. Jihoafričan, který se od sedmé etapy držel na sedmé pozici, udělal na 19. kilometru s tovární buginou Century kotrmelec a předposlední etapu nedokončil.
Na prvních pěti místech se pořadí v průběžné klasifikaci neměnilo. Nasser Al-Attiyah a Mathieu Baumel (Toyota) si vedení pohlídali druhým časem, když byli o pět a půl minuty pomalejší než Sébastien Loeb a Fabian Lurquin se speciálem Prodrive Hunter. Francouzsko-belgická posádka vyhrála šestou etapu v řadě, čímž překonala dosavadní rekord finsko-švédské dvojice Ari Vatanen, Bruno Berglund, která v roce 1989 s Peugeotem ovládla pět dakarských etap za sebou.
Celkem se jednalo již o sedmé letošní etapové vítězství v podání dua Loeb, Lurquin. Tolik etap v jediném ročníku vyhráli v kategorii automobilů naposledy Carlos Sainz a Lucas Cruz s Volkswagenem roku 2011.
„Je to skvělé, i když překonání rekordu nutně nebylo mým cílem. Hlavně mi šlo o upevnění druhého místa,“ tvrdí Sébastien Loeb. „Ale body do šampionátu jsou samozřejmě také důležité, proto jsem do toho šel naplno. Během posledního týdne se pro nás vše vyvíjelo dobře, díky dobrým etapám jsme se dokázali dostat na druhou příčku, ale teď ještě potřebujeme dojet do cíle.“
„Duny dnes byly měkčí než v předchozích dnech a bylo jich tolik, že si člověk během speciálky ani na chvíli neoddechl. Navíc chyběly rychlejší sekce, takže v autě bylo horko. Ale na písku se cítím dobře, dokážu na něm držet dobré tempo, věřím si, takže mohu jet agresivně.“
Před závěrečnou etapou ztrácí druhý Loeb na vedoucího Al-Attiyaha hodinu a 21 minut, před třetím Brazilcem Lucasem Moraesem (Toyota) má k dobru čtrnáct minut. Čtvrtou a pátou příčku drží Al-Attiyahovi kolegové z továrního týmu Toyoty Giniel de Villers a Henk Lategan.
Na sedmé místo se po Baragwanathově výpadku posunul třiadvacetiletý Argentinec Juan Cruz Yacopini (Toyota), který dnes předstihl také Číňana Wei Hana s buginou SMG i Baragwanathova týmového kolegu Mathieua Serradoriho. Trojici bojující o sedmou až devátou příčku však před nedělním finále dělí jen necelé tři minuty.
Do první desítky postoupil také Sebastian Halpern s novým speciálem Mini JCW Rally Plus a je tak nejlepším z jezdců, spoléhajících na techniku německého týmu X-raid.
